Z červených vín se na Moravě nejvíce pěstuje Svatovavřinecké a Frankovka, vína s typickým hrubším výrazem, ale také měnící se zralostí na sametovou hebkost.
Poté, co se v oblasti zejména Modrých Hor ve Velkopavlovické podoblasti, urodí sluníčkem vyzrálé hrozny odrůd André nebo Merlotu a poté leží několik měsíců v dubovém sudu Barrique, věřte mi, že opravdu krásná a bohatá vína se zde vyrábějí. Právě ta, která připomínají svým charakterem typ jižních vín.
DRUHÝ OMYL – VÝBĚR Z HROZNŮ ZNAČÍ JEDNOZNAČNĚ SLADKÉ VÍNO
Označovat každé víno z vyšší kategorie pozdní sběr, výběr z hroznů jako sladké víno je stejné, jako sčítat jablka a hrušky. Cukernatost hroznů je při sběru hroznů vyšší, ale i tak mohou být vyrobena vína z pozdních sběrů suchá či polosuchá.
TŘETÍ OMYL – TEPLOTA NA SKLADOVÁNÍ VÍNA NEMÁ VLIV
Nejen při podávání má mít víno svoji předepsanou teplotu, aby tak lépe vynikla základní chuť i vůně. To platí i pro skladování. Při teplotách 13 °C a vyšších víno zraje rychleji, proto i rychleji stárne, mění se.
Pozor také na kolísání teplot, nebo vliv světla či pachů. To vše dost podstatně má vliv na chuť vína. Nejlepší je mít ve skladovacím prostoru stálou neměnnou teplotu pod 10 st.C.
ČTVRTÝ OMYL - MORAVSKÉ VÍNO JE DRAŽŠÍ, NEŽ ZAHRANIČNÍ
Když nějaký vychytralý prodejce umí obchodovat, a za mizivou cenu koupí hektolitry zahraničního vína spolu s cizokrajnými etiketami, které potom prodává s povrchní exklusivitou za nízkou cenu, může to vypadat, že jsou moravská vína předražena.
Vybírat víno jen podle ceny není vhodné, co už víme z článku „6 důvodů proč cena o kvalitě vína nerozhoduje“. A pokud už nám na ceně záleží, nejlevněji kvalitní víno pořídíme vždy přímo od výrobce tedy od vinaře.
